Životopis
Narozen 6. února 1945 v Nymburce. Pochází ze selských rodů v Sadské, kde je spřízněn s prvním Mozartovým životopiscem F. X. Němečkem (1766-1850): Leben des k. k. Kapellmeisters Wolfgang Gottlieb Mozart, nach Originalquellen beschrieben (1798), Život c. k. kapelníka Wolfganga Bohumila Mozarta, sepsaný podle původních pramenů (1937).
Zájem o vzdělání, který byl už v jeho rodině (Josefa Vlasáková, Libuše Štěpánová), byl naplněn především učiteli Annou Jirouškovou, Josefem Martinů, Adolfem Němečkem a Jiřím Pražákem v osmileté střední škole, kterou navštěvoval v Sadské v letech 1951-1959. O školních prázdninách navštěvoval strýce Josefa Štěpána v Nových Hradech v jižních Čechách, o čemž píše online na adrese: https://rodopisna-revue-online.tode.cz/jihogen/n_soubory/stepan.pdf. V letech 1959-62 úspěšně absolvoval v Nymburce gymnázium (tehdy SVVŠ). V letech 1962-7 vystudoval s vyznamenáním obory čeština-dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Mezi učiteli, kteří ovlivnili jeho vědeckou práci, byli B. Havránek, A. Jedlička a K. Svoboda. Po ukončení studia zůstal na Katedře českého a slovenského jazyka (dnes Ústav českého jazyka a teorie komunikace).
Roku 1969 získal titul PhDr. v oboru český jazyk a matematická lingvistika. V letech 1969-71 pracoval jako lektor češtiny na univerzitě v Saarbrückenu a zároveň spolupracoval s tamními germanisty na elektronické syntaktické analýze němčiny a s freiburskými germanisty při výzkumu mluveného jazyka pomocí počítačů. R. 1978 dostal titul CSc. v oboru český jazyk. Pro tento obor se r. 1987 habilitoval. Byl členem Societas Linguistica Europea. V letech 1978-90 pracoval jako vědecký tajemník a hospodář hlavního výboru Jazykovědného sdružení. V době normalizace pravidelně publikoval recenze nejnovějších knih západoněmecké lingvistiky.
Ve vědecké práci se soustřeďuje na jazykovědnou bohemistiku a obecnou jazykovědu, především na syntax, kvantitativní lingvistiku, odrazovou sémantiku a problematiku spisovné češtiny (srov. stránku bibliografie), je přitom ovlivněn výšeuvedenými učiteli z filozofické fakulty, dále M. Těšitelovou z Ústavu pro jazyk český. Jazykovědné poznatky popularizoval v rubrice Jazyk nových knih (Tvorba, Kmen) v letech 1986-8 a v sobotních Jazykových koutcích (Svobodné slovo, 1987-9).
Manželka doc. PhDr. Irena Štěpánová, CSc., roz. Podlahová z Příbrami (nar. 1948) působila v Ústavu etnologie (dnes Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, syn PhDr. Pavel Štěpán, Ph.D. (nar. 1977) pracuje v oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, syn mgr. Jiří Štěpán, Ph.D. (nar. 1980) je zaměstnán po tříletém postdoktorandském pobytu na Kanárských ostrovech ve slunečním oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR, snacha PhDr. Veronika Štěpánová, PhD., roz. Homolková (nar. 1983), působí v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.
Práce o J. Štěpánovi:
J. Černý, J. Holeš: Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Libri: Praha 2008, s. 629-631.
Kdo je kdo v české slavistice: https://www.slaviste.cz
R. Večerka: Biograficko-bibliografické medailonky českých lingvistů: www.phil.muni.cz /linguistica/
Slovník osobností jazykovědné bohemistiky: www.pedf.cuni.cz/kcj/slovnik
Who is...(v České republice). Hübners Who is Who, Praha 2007, 6. vyd., s. 1510; Praha 2008, 7. vyd., s. 1513.